A máte to ve školním řádu, pane řediteli?
Málokdo má rád papírování. Vytváříme velké množství různých dokumentů, nařízení a zpráv, které stejně nikdo nečte. Existují ale dokumenty, které nikoho moc nezajímají, dokud nejde opravdu do tuhého. Když se stane průšvih, hledáme, co je v takových dokumentech napsáno a jak se mělo postupovat, ale to už bývá pozdě "bycha honit". Zrovna těmto typům dokumentů je potřeba věnovat pozornost. Patří mezi ně školní řád.
Školní řád by měl být stručný, jasný, srozumitelný a konkrétní. V nesmyslně dlouhém školním řádu se nevyznají ani učitelé, natož rodiče a žáci. Když je text dlouhý, neznamená to, že je přehledný, jasně formulovaný a že dává odpověď na všechny možné situace.
Rozhodně ve školní řádu nemá co dělat něco, co se v praxi ve škole nedodržuje, protože je to třeba moc složité pravidlo nebo s tím část pedagogů nesouhlasí, nikdo to nekontroluje a neřídí se tím nebo je to v horším případě úplná pitomost. Rozhodně ve školním řádu nemá co dělat něco, co je v rozporu se zákony. Nejde školním řádem požadovat, že všichni budou nosit červená trička nebo že každá omluvenka musí být od lékaře. Zároveň vedení školy nemůže svévolně nad rámec školního řádu ad hoc nařizovat požadavky (například jako přezůvky smí být jen bačkory).
Podle mne není vhodnou cestou mít školní řád dlouhý a plný detailních pravidel. Pravidly se prostě nedají podchytit všechny situace. Ideální je, když ověřovat postup a vyhledávat informace ve školním řádu vůbec není potřeba, protože nedochází ke konfliktním situacím. Když se ale něco problematického stane, musí dát školní řád jasnou oporu pro postup.
Školní řád by měla doplňovat pravidla jednotlivých tříd. Ta musí být formulována tak, aby byla žákům srozumitelná. Tato pravidla mají vzniknout společně s žáky, nikoliv jim být nadiktována. Nedá se nařídit pravidly třídy, že ve třídě jsou všichni kamarádi. Žáci ve třídě nemusí být kamarádi. V práci se také nekamarádíme s každým kolegou. Jsou to spolužáci. Slušného chování ve škole se nedá dosáhnout tím, že oznámíme či nařídíme, že máme bezpečné prostředí. Práce s třídním kolektivem neznamená, že si žáky posadím do kruhu a řeknu jim, že se mi nelíbí, jak se chovají. Nestačí, když se jen žákům řekne: "chovejte se k sobě hezky". Navíc to platí oboustranně, nejen pro žáky, ale i pro pedagogy a vedení školy. Děti umí dospělým nastavovat zrcadlo. Pokud si žáci ve škole vyprávějí vtipy přirovnávající školní režim k věznici, nebude opravdu pěkné to, co dospělí uvidí v nastaveném zrcadle.
Školní řád skoro nikdo nečte a nikoho moc nezajímá. Do doby, než dojde k průšvihu a rodiče a žáci se začnou ptát: "A máte to tak napsané ve školním řádu, pane řediteli?"
Autor: Markéta Hendrichová
Příklady pravidel tříd: vyfoceno autorkou textu v různých školách na severozápadě ČR
Informace: Část textu o pravidlech tříd a práci s třídním kolektivem je volně inspirována semináři lektorky Martiny Kekulové
