Nespravedlivá „Spravedlivá transformace“ aneb jak se v ČR (ne)pracuje s daty
V České republice existuje několik tzv. evropských dotačních fondů, stručně řečeno zdrojů veřejných peněz přidělovaných dle různých pravidel na rozličné účely. Někdy se tak děje prostřednictvím soutěže o kvalitu projektů, jindy je zásadní čas podání žádosti o podporu. Existují také dotační tituly, které jsou zaměřeny jen na některé regiony. Jedním z těchto případů je Operační program Spravedlivá transformace (OPST), který se týká Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. V OPST je více typů výzev dle možných žadatelů, rozsahu peněz, oblastí podpory či mechanismu přidělování peněz. Myšlenka pomáhat rozvíjet tzv. strukturálně znevýhodněné regiony je hezká, ale české praktické provedení pokulhává.
Kritických ohlasů na fungování tohoto fondu, který má v gesci Ministerstvo životního prostředí (MŽP), se objevuje mezi lidmi z praxe docela dost. Já jsem se detailně podívala na to, podle čeho byly vybrány základní školy, které mohou využít dotaci na infrastrukturní projekty financované z OPST. Jedná se o projekty zaměřené na stavební úpravy či pořízení vybavení. Myšlenkou je, že moderně vybavené a hezky vypadající školy budou poskytovat kvalitní výuku a využívat k tomu drahé a efektivní pomůcky a technologie. Případně, že zřizovatelé škol dosáhnou na finance na obnovu a rekonstrukce budov, které byly z různých důvodů v minulosti zanedbány a obce na drahé stavební projekty nemají peníze z vlastních rozpočtů.
Jenže to není tak jednoduché, protože i v rámci tří strukturálně znevýhodněných krajů se tato podpora týká jen některých škol. Někdo "nahoře" vymyslel, že dotaci na vybavení, stavební úpravy a rekonstrukce si zaslouží jen školy, které mají vyšší podíl sociálně znevýhodněných žáků. Hm, tak jo. Dotačních prostředků není neomezené množství, tak takhle to bude spravedlivé. Dostane se na ty školy, které mají horší podmínky, protože vzdělávají žáky ze složitějšího prostředí. Jenže podle jakých dat kdo vybral, která škola ano a která ne?
Získat odpověď bylo jako v pohádce o kohoutkovi a slepičce. Na MŽP sice zodpovídají za nakládání s veřejnými prostředky z OPST, ale odkazují na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které prý seznam škol vytvořilo. Ohledně detailů, např. ke kterému dni je seznam platný a proč jsou v něm chyby (třeba jsou zde kontakty na lidi, kteří v době vyhlášení výzvy již nejsou řediteli ani zaměstnanci daných škol, úplně chybí údaj o obci, kde se škola nachází) MŠMT odkazuje zase na MŽP, ačkoliv seznam vytvořilo MŠMT. Že seznam plný formálních chyb je do očí bijící ostuda, to asi nikoho netrápí.
Kde se tedy vzalo těch "400 škol", které si mohou žádat o tuto dotační podporu? Zajímavé taky je, že seznam se jmenuje "400 škol" a prezentováno je to také tak, že "400 škol" dostane podporu, ale ve skutečnosti jich je v seznamu ve výzvě jen 215. Prý je tomu tak proto, že ty ostatní školy jsou v jiných krajích, ale přesto zůstává označení "400 škol". Seznam je zveřejněn v Excelu, i to je trochu kuriózní.
MŠMT ke vzniku seznamu "400 škol" sdělilo, že vlastně v roce 2024, kdy byla vyhlášena výzva OPST, vůbec nepracovalo s aktuálními daty a jen vzalo staré seznamy z tzv. Národního plánu obnovy. Konkrétně:
"Kritéria pro 1. vlnu:
Indikátory související se sociálním znevýhodněním školy (průměr dat z let 2017-2021):
Sociální znevýhodnění v obci (index sociálního vyloučení Agentury pro sociální
začleňování):
- Kvalifikovaný odhad ředitelů škol o počtu romských žáků.
- Počet žáků s vietnamským, slovenským nebo ukrajinským státním občanstvím.
- Kvalifikovaný odhad ředitelů škol o počtu sociálně znevýhodněných žáků.
- Počet vykázaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu odlišného kulturního prostředí a jiných životních podmínek.
- Míra předčasných odchodů ze vzdělávání.
- Počet opakování ročníků.
Kritéria pro 2. vlnu:
Jednotlivé proměnné použité v samotném výpočtu byly (data z let 2021 a 2022):
- Podíl žáků se SVP Ž a SVP V z výkonových výkazů.
- Podíl sociálně znevýhodněných žáků odhadnutý ředitelem školy.
- Podíl žáků opakujících ročník na škole.
- Podíl žáků ukončujících povinnou školní docházku v 7. nebo 8. ročníku na celkovém
- počtu žáků v těchto ročnících.
- Podíl žáků školy, kteří neodchází na víceletá gymnázia v 5. a 7. ročníku.
- Podíl romských žáků ve škole."
Takže pro to, kdo si nyní může sáhnout na veřejné dotační peníze, jsou rozhodující čísla, která ředitelé škol ODHADLI v letech 2017 až 2022. Když se zeptáte ředitelů škol na to, co je v práci zatěžuje a v čem nevidí smysl, tak vám většina z nich řekne, že je to přebujelá administrativa a dotazníky. Pokud ředitelé škol nevidí v dotaznících a použití dat smysl, často odpoví tzv. pomocí pohledu z okna.
Kdo je a kdo není sociálně znevýhodněný žák, je velmi subjektivní záležitost. Nyní již k tomu existují různé metodiky a návody, ale v roce 2017 tomu tak nebylo. V praxi se liší náhled na tuto otázku. Pro někoho je rodina v nějaké situaci a nějakých podmínkách už sociálně znevýhodněnou a pro jiného ředitele je to běžná normální rodina jako x dalších v jeho okolí, a tedy do této statistiky neuvede žáky, které by kolega ředitel od vedle do ukazatele započítal. Od roku 2017 také mohlo dojít ke změnám v sociálním postavení rodin, mohly se přistěhovat tzv. problémové rodiny či větší množství cizinců. Mohlo dojít ke změně ředitele školy a nové vedení má jiný pohled na sociální problematiku, ale na dotační peníze si nesáhne, protože seznam oprávněných příjemců podpory je založen na údajích, které vyplnil předchozí ředitel.
Pomíjím další spíše filozofické otázky spojené s transformací regionů a vynakládáním dotačních prostředků, které se týkají toho, že zásadní je změna myšlení lidí a vynakládání peněz jen na infrastrukturu je tudíž neefektivní. To, že bez vlastního přičinění čekáme s nataženou rukou na pomoc, by si zasloužilo samostatný příspěvek.
Přijde vám spravedlivé, logické a efektivní, jak a podle čeho zacilujeme dotační peníze? Přijde vám v pořádku, jak stát pracuje s daty?
Autor: Markéta Hendrichová
Odkazy:
Operační program Spravedlivá transformace
NPI: Metodika k identifikaci dětí a žáků se sociálním znevýhodněním
V článku citované údaje vyznačené kurzívou byly získány dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.